čtvrtek 2. října 2008

Dějiny sousedství

Úryvek z přednášky o dějinách sousedství:

Otázka, kdy vzniklo sousedství je asi stejně záludná jako otázka, kdy vznikla solidarita. Tím nemyslím polskou organizaci Solidarita (v originále Solidarnošč), ale solidaritu jako obecný termín v rámci mezilidských vztahů. Polská Solidarita vznikla tuším někdy v osmdesátých letech. Ale vraťme se k sousedství a jeho vzniku. Koho lze označit za první sousedy? Byli to snad opolidé žijící v jeskyních? A míra sousedství byla vnímána blízkostí pelechů – tedy jakýchsi tehdejších partají? Není ovšem zcela prokázáno, že v té době první pravěcí lidé uléhali každou noc do stejného pelechu na stejném místě a nefluktuovali v rámci prostoru jeskyně. Představte si, že jdete dnes v noci spát do své garsonky ve třetím patře a druhý den ulehnete ve tři plus jedna v přízemí. I tak mohlo vypadat sousedství naši praprapředků. Můžeme jít ovšem ještě hlouběji, a sice do říše hmyzu. Mravenci udržují evidentně v mraveništích sousedské vztahy ne nepodobné těm našim sídlištním. Samozřejmě, že mravenec ráno nevstane, na chodbě se nepozdraví se sousedkou a dole u schránky si nepovzdechne: A hrome, činži! To je skutečně naivní, i když zábavná představa. Takové a jiné zavádějící názory na mravence a mraveniště nám může přivodit nesprávné čtení Sekorova Ferdy mravence, ale tím se budu zabývat v rozsáhlejším rozboru této knihy. Na závěr ještě krátký návrat do Polska. Můj soused Januzs Piezcinski je Polák, žije už deset let v Praze, je tedy mým polským sousedem, zároveň je jako Polák i mým sousedem jakožto občana České republiky. Často přece říkáme: Naši polští sousedé. Tato dvojjedinost v rámci sousedství je tématem pro hlubší zamyšlení. Jak správně nazvat Januzse a neopominout ani jednu stránku jeho sousedství? Těším se na vaše příspěvky…

Žádné komentáře:

Okomentovat