Nestárnoucí klenot světové literatury a tak dále má z hlediska sociolibrismu několik podstatných znaků. V rovině „divoké palmy“ sledujeme strastiplnou cestu milenecké dvojice napříč různými sociálními vrstvami (útěk ženy od rodiny, dobře zajištěné, nejistý život na toulkách po Spojených státech), v rovině „Mississippi“ je to divoký zápas trestance s rozbouřeným živlem, ale i sám se sebou a se svým sociálním smýšlením. Trestanec se nakonec vrací zpět do tábora, kde je za svůj nezamýšlený útěk odsouzen na doživotí. Naprostý zmar? Ne. Jen uvědomění si své sociální příslušnosti a pokorné začlenění se zpátky do společnosti. Tj. jsem-li trestanec, mohu se pokusit uniknout nebo se mi náhodou podaří uniknout, projdu se po světě, uvidím, jak to na něm chodí (viz rodící žena a její záchrana), tedy i když udělám něco pro svět, pro společnost, dřív nebo později se musím vrátit zpátky ke své sociální skupině, tedy stát se opět trestancem. Totéž se týká ženy z milenecké dvojice. Žena nakonec umírá, protože její místo je jinde. Ze sociálního hlediska ona nemá být tulačka, ale matka dvou dětí ve spořádané, byť měšťácké rodině. Krystalicky přehledný objekt pro sociolibrismus!
(Tato mikrorecenze byla zpracována „živě“ v Městské knihovně Praha v červnu loňského roku, kde Doc. ing. Ján Brynda, CSc. (tedy moje maličkost) vytáhl náhodně Faulknera z regálu a aniž by knihu předtím četl, dokázal velmi přesně postihnout nejen děj knihy, ale i vyvodit z něho příslušné sociolibristické postuláty. Krystalicky přehledná sociolibristická studie – musím se pochválit :-))
pondělí 10. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat